Pořádáme jedinečné dětské tábory už více než 30 let

Pro naši rodinu je táboření s Wakantopou již více než 11 let středobodem celoročních aktivit obou našich dětí. S posledním dnem tábora se rovnou začínají těšit na táboření v roce dalším. Ty jiskřičky v očích, se kterými se obě děti vrátily ze svých prvních táboření, jim ani po letech nevymizely. Svět fantazie se z knižních příběhů stává realitou a děti ho 20 dní tábora prožívají naplno. Přátelství i zážitky přetrvávají a my jsme s mužem vděční, že se naše ratolesti staly součástí komunity, která okolo tohoto tábora za 30 let jeho existence vznikla.

Pro naši 6 letou dceru se jednalo o první táborovou zkušenost. Vrátila se plná silných zážitků a emocí z akcí nabitého táborového života. Vrátila se jako nová bytost - elfka, s novým elfím jménem, s novými kamarády a s neopakovatelnými zážitky, osamostatněná. Trochu jsem se bál, jak se bude jako táborový benjamínek vyrovnávat s dobrodružnou akčností táborového příběhu, ale vše zvládla, přemohla své strachy a dokázala čelit překážkám. A když potřebovala, vždy byly okolo pomocné ruce vedoucích nebo kamarádů, kteří jí rádi pomohli. Určitě se těší na návrat do světa Valarim mezi své přátel, do světa, který je pro ni jedinečný, zcela autentický, uvěřitelný a skutečný.

Ráda bych Vám poděkovala za úžasný tábor WakanTopa. Jeník - Černý Štír, se vrátil naprosto šťastný, spokojený a zesílený. Byl to jeho nejlepší tábor, jaký kdy zažil. Velice děkuji, jste úžasní!!!

Chtěla jsem, aby děti zažily nějaký tábor, kde nebudou mít vše na podnose. Dostala jsem dobré reference na Wakantopu, namotivovala děti, a pak zjistila, že tábor není na týden, ale skoro na tři. Děti chtěly jet, tak jsme to riskli. Děti odjely vybavené dopisními papíry a já čekala, kdy a co napíší. Uběhl víc jak týden a nic. Pak přišel první dopis: "Ahoj, mám se dobře. Moje indiánské jméno je... Pošli balík". Děti se vrátily nadšené, neměly vůbec čas si stýskat. Okamžitě řekly, že chtějí další rok znovu. Vím, že jsou schopni si poradit s oblečením na 18 dní, hygienou, umýt si po sobě alespoň hrneček, oškrabat brambor,... Nechodit se vším hned za rodiči, ale zkusit to vyřešit sám. V životě se jim to bude hodit. Když si nepotřebují stěžovat, beru to jako známku, že mají tábor plný aktivit, které je baví a zároveň si našly kamarády. Tábor mohu jen doporučit. Děti pojedou potřetí.